Příspěvek představuje výzkum, uskutečněný v rámci diplomové práce, zaměřený na úroveň dílčích funkcí u dětí se sluchovým postižením v předškolním věku. Výzkumné šetření se věnovalo pozorování vývoje vybraných dílčích funkcí u dětí se sluchovým postižením a zároveň popisovalo dva testové materiály, které byly využity k diagnostice daných dětí. Jedním z nich byl nonverbální test určený i pro děti se sluchovým postižením – Hiskey-Nebraska Test of Learning Aptitude. Dalším testem byla komplexní metodika zaměřující se na dílčí funkce – Diagnostika dítěte předškolního věku. V rámci tématu bude prezentován testový materiál Hiskey-Nebraska Test of Learning Aptitude.

Tématem bakalářské práce jsou projevy afázie u neslyšících lidí - mluvčích českého znakového jazyka. V práci je představeno základní vymezení této poruchy a jsou popsány dosavadní úvahy o lokalizaci jazyka v mozku. Pozornost je věnována i přínosům lingvistiky do zkoumání problematiky afázie. Ústřední část této práce se zabývá afázií ve znakovém jazyce. Jsou v ní popsány projevy této fatické poruchy u dosud zkoumaných cizích znakových jazyků. Součástí práce jsou dvě kazuistiky neslyšících pacientů - mluvčích českého znakového jazyka, kteří v důsledku získaného poškození mozku vykazují projevy fatické poruchy. Kazuistiky jsou zaměřeny na popis jednotlivých reprezentací afázie v různých jazykových rovinách.

Obsahem příspěvku je představení závěrečné části metodické podpory NPI ČR pro učitele českého jazyka žáků se sluchovým postižením https://digifolio.rvp.cz/view/view.php?t=gFu7tbDhvAkPBYmXaxrf. Jedná se o sadu pracovních listů směřujících zároveň k rozvoji sociokulturních kompetencí. Součástí prezentace bude i pozvánka na další online vzdělávání, které systém metodické podpory NPI ČR v jeho komplexnosti představí.

Příspěvek se zaměří na studium cizích jazyků u neslyšících a nedoslýchavých studujícíh. V Centru pro podporu studentů a specifickými nároky na Masarykově univerzitě se této problematice dlouhodobě věnujeme. V posledních několika letech bylo realizováno několik mezinárodních projektů, které umožnily vznik výukových materiálů a podporu výzkumných aktivit. A také organizaci letních škol, díky kterým se mladí neslyšící a nedoslýchaví studující z různých evropských zemí mohou setkávat a rozvíjet svoje jazykové ale i sociální a interkulturní dovednosti. Cílem příspěvku je představit některé tyto aktivity a především seznámit posluchače s publikací Deafinitely English.
DEAFinitely English. Online materials for teachers of English as a Foreign Language for Deaf, deaf and hard of hearing students | RMU | Munispace – čítárna Masarykovy univerzity

Disertační práce se zaměřuje na problematiku dětí s kochleárním implantátem, které mají neslyšící rodiče. Zabývá se zejména možnostmi a omezeními, jaká mají neslyšící rodiče v rámci intervence u neslyšících dětí. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se skládá z pěti kapitol: Sluchové postižení, Vliv sluchové vady na vývoj a komunikaci dítěte, Neslyšící jako kulturní a jazyková menšina, Kochleární implantace jako jedna z možností kompenzace sluchové vady a Rysy diskriminace Neslyšících. Empirická část popisuje kvalitativní výzkum, v jehož rámci byly vedeny rozhovory s rodiči, jejichž dětem byl voperován kochleární implantát, v českém znakovém jazyce. Získané informace byly v souladu s výzkumným záměrem analyzovány a utříděny do sedmi kategorií, z nichž každá vymezovala poznatky z jiné sledované oblasti (rodinná a osobní anamnéza; komunikace v rodině; postimplantační péče ad.). Na základě výsledků výzkumu byly zformulovány závěry a následně i doporučení pro centra kochleární implantace a rodiče neslyšících dětí.

Příspěvek se zaměřuje na prezentaci některých výstupů klíčové aktivity 4 (KA4) projektu APIV A. Hlavním cílem KA4 byl vývoj a tvorba „Diagnostického nástroje pro zjišťování úrovně řečových dovedností v češtině pro žáky cizince a žáky s odlišným mateřským jazykem“. Na setkání bude představen nejen zmíněný nástroj, ale i některé metodické materiály pomáhající učitelům interpretovat výsledky, které žák získá po absolvování testu, a efektivně vést žáky ke zvyšování jejich jazykové úrovně v češtině. Prezentace bude koncipována s ohledem na práci se sluchově postiženými. Z hlediska řečových dovedností bude pozornost věnována čtení s porozuměním a psaní.

V příspěvku autorka dává do souvislostí různé statistiky a početní odhady týkající se vzdělávání dětí, žáků a studentů se sluchovým postižením v mateřských, základních, středních a vysokých školách. Získaná data zasazuje do širšího kontextu a zaměřuje se zejména na období rámované zhruba posledními dvěma desetiletími.